na Blog.cz

Nezáleží ani moc na tom proč a zrovna teď. Je to tak, jak to je.

Už nějaký ten čas je znát, jak to tu jde z kopce dolů. A kupodivu divoce a rychle.

A vina? Těžko říct. Chuť mě přechází čím dál více, času na zbyt taky moc není a když už je, tak ho využiju jiným způsobem. Nemám náladu si tu hrát s novinkami, s kterými přišel blog.cz. Nemůžu a ani nechci se tomu přizpůsobovat. Neříkám, že to tak je pořád, ale prostě mě to nebaví. Nemám už potřebu zapisovat si své postřehy ze života. Ani sdílet videa, ani články o tom, co jsem viděla/četla/vytvořila. Na to mám kamarády, které s tím můžu otravovat:D Nebo existují stránky tomu určené. Psaní a kreslení mě stále těší, ale nevadí mi nedělit se a dělat si to pro sebe. Beru to jako vybití přebytečné energie a uvolnění nahromaděných myšlenek. Budu se soustředit na to, co chci a co mě baví.

Moje slova začínají být zbytečná a ztrácet na významu.

Jednou, někde...třeba na sebe znovu narazíme. Jen už to nebude tady.

- annejude -

Oh, ano, jsem to skutečně já, ztracená slávy dcera...eh, no prostě já. A stále kupodivu žiju (nač ty zklamané výrazy, hm?)

Napíšu sem jen takovou bleskovou rychlovku, abych dala aspoň o sobě vědět. Nuže...rovnice je momentálně taková, že škola po mě vyžaduje příliš aktivity a spolupráce, takže se začínám cítit na pokraji sil. Jinak, když se najde chvilka, tak pomalu rozjíždím svoje další kybernetické útočiště (o tom až jindy) a musím říct, že mě to zatím hodně baví. To mě dostává k tomu, že jsem taky vytížená knihami, které se mi tu nahromadily, z nichž dvě musím stihnout přečíst do příštího týdne. Uh, co dál, mozkové závity šrotují...jo...comp je v trapu - tedy v servisu a vypadá to prý na dlouho, takže tu nyní okupuju noťas. Ale nevadí, jaro už totiž začalo a zatím, nesmím to zakřiknout, je venku moc pěkně, takže se nejde nedivit, že mě to táhne ven čím dál více, a před monitorem moc pobývat nebudu. Dnes jsme udělaly se ségrou takový okruh městem:D Dobrá, připadá mi, že na rychlý komentář se tu zdržuju nějak moc dlouho, tudíž salut mes amis!

Ačkoliv jsem taková celá ztahaná, mám strašně dobrou náladu:D

Sedím si tu za melodických tónu ATU soundtracku pěkně uvolněná a v pohodě, že mi to pomalu připadá jako klid před bouří, ale nebudeme zbytečně plašit. Uvidíme, co nás čeká.

Ráno jsem se podívala na ZSV (nikdy nebudu mít ráda politologiï a mezonárodní vztahy), asi pro klid duše či co, a odpoledne "dováděla" s děckama. Když nejsou vaše, tak je to fajn, protože jakmile začnou jančit, šoupnete je k rodičům:D

Dále...včera mě hrozně štval blog.cz, protože napsat jeden článek bylo snad o život. Ale tak je to poslední dobou docela často. Nevím, ale co je tak těžké na příkazu enter?! Uhh...klid, mysli na jaro, slunce, teplo...už potřebuju nutně k životu jaro, nebo už vážně zešílím. Už má hezky nakročeno, tak proč už není konečně tady? Nic smysluplnějšího ze mě dnes už nevyleze, takže se poroučím a brzy...na slyšenou/na viděnou?¨

P.S. Byli jste už někdy s někým myšlenkově propojení? Protože je to tak trochu...děsivé.

Rapunzel (Mandy Moore) byla jako malé dítě kvůli svým kouzelným vlasům, které mají moc léčit a vracet mládí, unesena zlou stařenou Gothel (Donna Murphy). Ta ji zavřela do vysoké věže, kde se o dívenku starala jako o svou, aniž by Rapunzel jen tušila o svém královském původu. Vyrůstá zde tedy v domnění, že její pravou matkou je Gothel, která se ji jen snaží ochránit před špatnými lidmi a zkaženým světem. Avšak i přesto Rapunzel touží po tom, že se jí podaří podívat se jednou ven a zjistit, co jsou ona tajemná plující světla, objevující se rok co rok na nebi vždy na její narozeniny, zač. Šance přijít celé záhadě na kloub se jí naskytne v okamžiku, kdy se v její věži před strážemi rozhodne ukrýt Flynn Rider (Zachary Levi), nejlepší zloděj v království.

Tak pro změnu, aby to nevypadalo, že diskrimunuju ženské pohlaví v hudební branži:D

Navíc tahle má takový zvláštní hlas, naprosto odlišný od té většiny ostatních, které mi občas přijdou...no, stejné.

aneb to, co člověk může udělat hned, neměl by odkládat na potom, protože se mu to šeredně vymstí:D

Yep, mám ještě své "povinnosti", takže se vlastně tímhle tlacháním snažím od nich aspoň na chviličku odtrhnout:D Kdybych si to odbyla už odpoledne (i ty hloupá slabá vůle!), tak se tu nemusím rozčilovat nad mezinárodními vztahy a francouzskou pohádkou. Kde jsi, ty mizerný volný dne?!

Radši budu psát bláboly a usínat nad klávesnicí, než abych se znovu vrátila do postele. Tak. Co bych jindy za to dala, ale pravdou je, že to polehávání a nicnedělání každému začne jednou lézt krkem, obzvláště mně, tedy člověku, který potřebuje být neustále nějak zaměstnaný. Poslední dobou na mě něco lezlo a včera už to na mě bylo docela dost (téměř po roce jsem dokonce byla u své doktorky), takže jsem dneska zůstala doma, nadopovaná penicilinem a dalším nějakým svinstvem. Jedinou výhodou je to, že jsem se konečně pořádně vyspala. I teď bych spala. Musím ale nejdřív poslat to pitomé zsv. A o víkendu se učit.

Už mě taky rozčiluje ten okolní tlak. "Jste ve věku, kdy byste měli myslet už dva tři roky dopředu." Přijde mi, že letos pořád něco musím a měla bych.